Úvodná strana

 

\"\"

Pridajte si nás aj na Facebooku


Medokomerc Slovakia výkup medu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výkup medu

Naša spoločnosť MEDOKOMERC SLOVAKIA s.r.o. bola založená v roku 2002 je to pobočkaspoločnosti Medokomerc s.r.o.z Českej republiky. Hlavnou činnosťou tejto našej spoločnosti na území Slovenskej republiky je výkup a následne export včelieho medu.

 

Na nákup  medu používame200 litrovépotravinárskesudy. Med sa vykupuje v tekutom stave a následne sa prelieva .

Med pri prevzatí vyplácame včelárom v hotovosti. Je možnosť odkúpiť od včelárov med aj v sudoch , ktoré potom vymieňame prázdne. Med v malom množstve od včelárov nezvážame.   Ak mate záujem odpredať svoj med kontaktujte nás. V Bardejove sa med vykupuje v sídle našej Včelej farmy MEDAR . adresa a kontakt je na hlavnej stránke.

Ak sa pri vyšetrení zisti prítomnosť antibiotík v mede, med sa vráti a včelár je povinný nahradiť spôsobenú škodu.
Med sa nakupuje, len počas sezóny.

 

-

_______________________________________________________________________

 

 

MYDC0597.JPG

 

 

Z ľava Ing. Milan Špaček   z prava Ladislav Špaček.  Majitelia  Medokomercu pri  návšteve v Bardejove 17.4.09 pred začiatkom nákupnej  sezóny.

Članok  Ladislav Špaček  MEDOKOMERCs.r.o.

Obchod s medem v roce neúrody

 

Rok 2008 si čeští včelaři budou hodně dlouho pamatovat jako jeden z těch nejhorších, jaké kdy zažili a to nejen nízkou produkcí medu, ale také díky masivním úhynům včelstev. Výnosy medu v roce 2008 se tak pohybovaly v rozmezí 30 % až 50% medných výnosů za posledních několik let. Obdobná produkce medu byla po celé Evropě. Na vině tak bylo nejen počasí, ale hlavně špatný zdravotní stav včelstev v roce předcházejícím.

V měsících srpen až říjen 2007 bylo zřejmé, že medu bude v příštím roce poskrovnu. Během měsíce září docházelo k masivním úhynům včelstev, v době, která není pro úhyny včelstev obvyklá. V podletí 2007 došlo k úhynu 10% až 30% včelstev dle oblastí a dle schopností včelařů správně používat zooveterinární opatření. Příčinou masových úhynů v podletí bylo silné napadení včelstev varroázou. Namístě v té době byly obavy, že zimní ztráty budou neúměrně veliké.

Rekordně teplá zima podpořila plodování včelstev v zimě a to jejich zkázu vlivem stále se množící varroázy dokonalo. Zimní ztráty oproti minulým rokům představovaly navýšení o 20% a v některých oblastech a u některých včelařů 30% až 70%. Velké množství přeživších včelstev bylo velmi slabé a do snůšky medu se vůbec nezapojilo. Tím byla zima 2007/2008 pro české včelařství jedna z nejhorších za posledních mnoho let.

Tím ale nebyl všemu konec. Produkce medu byla ovlivněna nepříznivými klimatickými podmínkami, zejména velkým suchem v měsíci červen a červenec, kdy došlo k totálnímu výpadku snůšky lesních medů v celé ČR. Dle našich odhadů a množství vykoupeného medu byla produkce medu v ČR na úrovni 40% průměru. V převážné většině to byly medy řepkové, rychle krystalizující a těžko prodejné. Obdobná situace byla v celé Evropě. Dalo se tedy ze strany včelařů předpokládat, že medu bude v celé Evropě nedostatek a že cena medu poroste v obchodech rychle nahoru. V tisku a v televizi se různé cechy a svazy snažily strašit veřejnost, že medu je nedostatek a jeho cena poroste až na 150,- Kč/kg. Skutečnost je ale trochu jiná. Medu v obchodech je stále dost a ani jeho cena se příliš nezměnila. Produkce medu v EU činí 200 tis. tun a dalších 200 tis. tun se musí dovézt ze zemí mimo EU, aby byla uspokojena roční spotřeba medu v unii. Právě cena dovozového medu v největší míře určuje ceny medu. Tyto dovozy jsou ale pro EU naprosto nezbytné, protože pokrývají 50% spotřeby medu a v letech malé produkce medu v EU, což byl rok 2008, tvoří tyto dovozy až 70% veškerého medu.

EU je trh otevřený všem zemím a všem dodavatelům a obchod této vlastnosti náležitě využívá. Nelze v jednom státě izolovaně prosadit navýšení ceny nějaké komodity, v našem případě medu, nad cenu obvyklou v ostatních státech EU. Obchod a obchodní řetězce zejména se chovají tržně. Nabídka medu do tržní sítě je vyšší, jak jeho poptávka a řetězce nemají důvod k tomu, aby ceny v obchodech byly takové, jaké si představují včelaři. Pouze mírný nárůst světové ceny medu tak v roce 2008 způsobil asi 10%-ní nárůst prodejní ceny v obchodech.

Situace u včelařů je ale naprosto odlišná. V zimě včelaři doprodávají poslední zbytky medu a nezbývá jim nic jiného, než čekat na novou snůšku. V obchodech je naopak medu dostatek a jeho prodej prudce stoupá. Této situace okamžitě využívají všichni zpracovatelé, kteří mají medu dostatek a k tomu nevyužité výrobní kapacity. Zahraniční firmy z Německa, Francie, Maďarska, Slovenska, Polska, Rakouska, Španělska a dokonce i z Argentiny okamžitě umístily své výrobky na český trh. Jak je to možné? Firmy, které balí med, musí mít skladem medu asi na dva roky. Vědí, že produkce medu v jednotlivých letech není stejná, a proto musí být připraveni na výpadky v hubených letech a na cenový výkyvy v nákupu suroviny. Proto výpadek části produkce medu v Evropě nemůže nikoho překvapit. Ani obchod nedovolí kopírovat aktuální cenu surového medu do výrobků. V obchodech se tedy medy prodávají za ceny, které jsou tvořeny průměrem ceny surového medu za poslední dva roky.

Konkurence je mezi zpracovateli obrovská a každý čeká na chybu toho druhého, aby jej mohl při cenovém zakolísání okamžitě nahradit. Vyhrává ten, kdo nejlevněji nakoupí surový med a potom nejlevněji nabízí své výrobky. Je to nelítostně tvrdé kapitalistické tržní hospodářství, na kterém vydělává co nejnižší cenou jen spotřebitel – kupující. Přetlaku nabídky znamenitě využívají obchodní řetězce, jejichž vzájemná konkurence je také velmi velká.

Včelaři jsou ale ze strany Českého svazu včelařů (což je vlastně jejich odborová organizace) utvrzováni o systematickém okrádání ze strany obchodníků s medem. Paradoxně se ale do této oblasti podnikání z tuzemska a ze zahraničí nikdo nehrne a pokus ČSV prodejem Včely Předboj jím vybraným obchodníkům skončil velmi brzo s finančně velmi drahými dopady nejen pro samotný svaz (promlčení půjčky ve výši 10 mil. Kč), ale také pro všechny akcionáře Včely Předboj (kterým byl také ČSV). Nedivím se však, neboť je to víceméně jejich povinnost hájit zájmy řadových včelařů na úkor obchodníků s medem.Že se to děje i v jiných oborech je toho v současné době příkladem válka zpracovatelů a obchodníků s mlékem, masem a dalšími produkty. Kam vede převis nabídky nad poptávkou, dnes vidíme v řadě odvětví, kde se vyrobené množství nepřizpůsobilo odbytovým možnostem a potom cena zákonitě padá. Žijeme v době, kdy si prožíváme krizi z nadvýroby, na které v současnosti vydělává jen zákazník. Přiznejme si, že se všem včelařům líbí současné snižování cen čehokoliv, kdy ceny masově padají o 30% a více %, ale už si nedovedeme představit, že by něco podobného mohlo postihnout ceny medu.

Je třeba, aby si včelaři uvědomili, že stále platí zásada dělení: 1/3 výrobce, 1/3 zpracovatel a 1/3 obchodník. Tím, že prodáváte med ze dvora, tuto zásadu striktně dodržujete: jste zároveň výrobci, zpracovatelé a obchodníci.

V roce 1989 – 1992 bylo v ČR 800 tisíc včelstev. Stavy vlivem konkurence a nízkých tržních cen klesly na dlouho ustálených 500 tisíc včelstev, což byl pokles 35%. V podnikatelské euforii 90-tých let vzniklo asi 25 až 30 subjektů zabývajících se obchodem a zpracováním medu, které měly, mimo v té době dominantní Včely Předboj, stejnou startovací pozici. V ostré konkurenci za cenu minimálních marží do současnosti přežilo jen asi 7–10 firem, které ale mají velmi rozdílný podíl na českém trhu. Srovnáním obchodníků a zpracovatelů se včelaři vidíme, že zůstalo 65% včelařů, naproti tomu přežilo jen 20% obchodníků a zpracovatelů. Obdobná situace je i v maloobchodě, kde vlivem tvrdého konkurenčního boje přežilo jen velmi málo subjektů a jejich počet stále ubývá. Jak je možné, že v ČR skončily řetězce velikosti Meinl, Delvita, Norma, Carrefour, Discont Plus a v novinách čteme o miliardových ztrátách dalších obchodníků, jako je Ahold nebo Spar. Je to proto, že jejich marže je nedostatečná na udržení se na trhu a že nepožadovaly po svých dodavatelích dostatečně nízkou cenu, aby mohly být konkurenčněschopní oproti konkurenci. Opět vidíme, že mnoho silných obchodníků zkrachovalo a další je budou co nejdříve následovat.

Jaké jsou šance včelaře nebo začínajícího zpracovatele se dostat s medem do obchodní sítě? Před 10-ti lety velké, v dnešní době zcela jistě velmi malé. Vše není jenom o tom si vybudovat veterinárně schválený závod, např. dnes pomocí dotací z EU a mít skladem dostatek suroviny na balení, ale projít úspěšným jednáním o prodeji svých výrobků s obchodníkem.

Co dnes dodavatele čeká ve vztahu k odběrateli, kterým je dnes zpravidla obchodní řetězec? 1) Musí mít v prvé řadě konkurenční cenu, která musí být nižší, než má konkurence. Obchodník nemá zájem měnit své dodavatele, pokud nemá od konkurence lepší nabídku, která by mu zajistila nižší prodejní cenu v regálech svých obchodů.

2) Musí mít dostatečnou výrobní kapacitu. Podíl obratu řetězců každoročně stoupá a s tím roste množství prodaného medu v nich. Dnes již není hlavním odbytištěm medu ulice, kde prodává svůj med včelař konečným zákazníkům, ale obchod, kde nakoupí zákazník své medy po celý rok a stále ve stejné kvalitě, která je často kontrolována dozorovými orgány.

3) Dostatek volných finančních prostředků na zalistovací poplatky, roční bonusy, letákové akce, dopravu a na mnoho dalších poplatků s tím spojených, nevyjímaje dlouhé splatnosti Vašich faktur . Jednání o těchto poplatcích ve velké většině vede k nedohodě mezi dodavatelem a odběratelem, protože na to finančně dodavatel prostě nemá.

4) Velkou odvahu podepsat jednostranné smlouvy. Pokud i po těchto jednáních je budoucí dodavatel rozhodnut přistoupit na podmínky, čeká jej k jeho nemalému překvapení podpis mnoha smluv, kde se zavazuje k lecčemu, co ani ovlivnit nedokáže, např. k nehorázným smluvním pokutám, které sledují jediný cíl a to dodavatele co nejvíce finančně oškubat při jakýchkoliv problémech a k dodržení dohodnuté ceny po co nejdelší období, ať se cena surovin a dalších vstupů mění jakkoliv.

Tyto údaje uvádím proto, aby si řada začínajících subjektů uvědomila, jaké nástrahy je v obchodu s medem čekají.

Naše firma má snahu vykoupit med od včelařůza maximálně možnou světovou cenu. Máme zájem, aby u včelařů počet včelstev neubýval, protože jsme na jejich produkci částečně závislí. Naše výkupní cena ale kopíruje cenu světovou, a pokud budou včelaři požadovat více, med jednoduše dovezeme ze zahraničí. Tím, že vlivem varroázy došlo k úhynu včelstev v celé Evropě, jsme byli schopni navýšit výkupní cenu o 25%, protože jsme předpokládali nárůst i světové ceny. Bohužel se tak nestalo a světová cena se zvýšila jen o 10%. Silnou brzdou byla v létě 2008 stále posilující koruna, která posílila až na kurz 23,- Kč/EUR oproti kurzu 28,- Kč/EUR v roce 2007. Obdobná situace byla na páru Kč/USD, kde koruna posílila až na kurz 14,- Kč/USD oproti kurzu 21,- Kč/USD v roce 2007.

Malá produkce medu v Evropě a silná koruna nám umožnila dovoz jihoamerických medů za příznivé ceny. Jedná se o medy z oblastí, kde je celoroční vysoká snůška bez krmení včelstev cukrem. V těchto oblastech se tedy provozuje včelařství s nízkými výrobními náklady, které jsou dále sníženy nízkou cenou lidské práce, která se nedá ve včelařství zcela nahradit strojní prací. Medy pochází z převážně málo obydlených oblastí, tedy z panenské přírody, která není zasažena žádnou chemizací. Jedná se o medy chutné, aromatické a s převahou fruktózy, která oddaluje krystalizaci medů. Medy jsou veterinárně kontrolovány nejen u dodavatele, ale také na hranicích EU a potom přímo u odběratele. Jsou to medy barevné, pomalu krystalizující, které používáme k zušlechtění českých medů, které jsou naopak barevné málo a rychle krystalizující. V posledních několika výkupních sezónách se naše firma stala popelnicí pro české včelaře. Ti totiž zjistili, že řepkový med nelze prodávat ze dvora, a tudíž všechen tento med nám dodají jako své přebytky. Ostatní barevné medy si nechají na prodej přes ulici. Věřím, že jsou včelaři k sobě dostatečně kritičtí a uvědomují si, že do výkupen vozí med, který za týden ve sklenici vypadá jako tvrdé vepřové sádlo. V roce 2008 jsme z celkově vykoupeného medu nakoupili 90% řepky. Takový med se ale nedá v obchodě vedle silné zahraniční konkurence prodat. Český zákazník žádá medy barevné a tekuté. Zkrystalizovaný řepkový med je prostě v ČR neprodejný a tomu se musíme podřídit. Český med se dá balit a úspěšně prodávat pouze po jeho zušlechtění smícháním s medy, které k tomu účelu dovážíme.

Svět v současnosti prožívá světovou krizi, která se nevyhne ani včelařství. Určitě dojde k poklesu prodeje medu, jehož spotřeba se dá bez problémů omezit v době, kdy lidé začínají lépe kontrolovat svá každodenní vydání. V zahraničí již nyní začíná světová cena medu klesat. V jižní Americe je medu stále dostatek a v současnosti se nabízí za stále nižší ceny. V sousedním Slovensku budou dopady nízkých výkupních cen na včelaře tvrdé, protože již používají EURo. Pro ČR je v současnosti jedinou záchranou slábnoucí česká měna. V případě kurzu 27,- Kč/EUR se bude výkupní cena blížit té loňské. Vše má ale v současnosti v rukou příroda a tak o ceně bude ještě rozhodovat zdravotní stav včelstev na jaře a počasí v době řepkové snůšky.

Velkou roli ve výkupu medu sehrají v tomto roce finance. Vyšší bankovní úroky si musí promítnout obchodníci do výkupních cen. Mnoho firem letos ani nedosáhne na své obvyklé úvěry, protože celý bankovní sektor je v krizi a dnes banky půjčují opravdu jen těm nejspolehlivějším. Velmi varuji každého, aby zvážil, zda prodat svůj med na dluh či ne. Již velmi mnoho včelařů naletělo na vějičku vysoké výkupní ceny pochybným obchodníkům. Příkladem může být svazem vlastněná a dlouho řízená Včela Předboj, kde včelaři přišli nejen o své, ale také o svazové miliony korun. Dalším mediálním případem je v časopise včelařství do nebes chválená výkupna medu manželů Peterkových. Z časopisu Včelařství č. 12 z 2005, strana 316 a 317 cituji doslova: „ Manželský pár dokáže vykoupit med za vyšší cenu, než velcí výkupci“. Ano, nabízeli cenu o 5 až 10,- Kč vyšší, než byli schopni nabídnout ostatní výkupci, ale byla to cena s ročním odkladem platby. Mnoho včelařů se ale dodnes nedočkalo ani koruny a manželé Peterkovi již dávno s výkupem medu skončili. Doufejme, že si z toho již konečně vezme ponaučení redaktor časopisu Včelařství pan Prokeš a nebude dělat unáhlené závěry a poškozovat ostatní výkupce, kteří působí na trhu mnoho let a svým závazkům vždy dostáli. Článek nás poctivé výkupce v té době hodně poškodil, protože nás včelaři označovali za zloděje a přišli jsme tím o mnoho vykoupeného medu.

Jak tedy vidíme v nastávající době výkup medu? Je to opravdu velmi těžké předvídat. Nikdo v době hospodářské krize neví, co bude zítra, za týden, za měsíc, natož co bude v květnu. Předpokládáme, že cena baleného medu v obchodech se měnit nebude a medu bude v obchodech určitě dostatek. České medy jsme připraveni vykoupit za světové ceny, ať bude medu nadbytek nebo nedostatek. Dnes můžeme jen doufat, že v současnosti oslabená koruna dopomůže včelařům k co nejvyšší výkupní ceně.

 

Ladislav Špaček, spolumajitel MEDOKOMERC s.r.o. Čestín

 

OTlmOThlMD